S přibývajícím blahobytem si stále více lidí plní „americký sen“ o vlastním automobilu jako symbolu svobody a nezbytnosti pro život v dnešním světě. Této iluzi podléhají žel zhusta i křesťané, hovořící rádi o životě v pravdě a lásce. Masivní rozvoj soukromé automobilové dopravy se ve skutečnosti biblickým ideálům příčí a vzdaluje. Lidé cestující všude automobilem jsou na svých cestách důsledně izolovaní od okolního světa, což v případě křesťanů poslaných se světlem evangelia „ke všem národům“ je pokrytectví. Proč?

Takoví lidé si nemohou přátelsky promluvit se známými i neznámými čekajícími na zastávce nebo nádraží, nemohou využít dlouhé chvíle cestování v autobusu nebo vlaku k zajímavému rozhovoru s náhodným spolucestujícím, k obdarování nových známých knihou či pozváním do sboru. Lidé neprodyšně izolovaní na svých cestách v konzervě svého automobilu se nikdy nedozví, čím žijí jiní lidé, nikdy neprožijí, jak vzniká nové přátelství na společné cestě, kde odedávna přátelství vznikají nejčastěji. Začtěme se do Bible a představme si, jak by se asi šířila její radostná zvěst, kdyby se proroci, apoštolové i sám Pán Ježíš pohybovali mezi svým bydlištěm a místem bohoslužeb zavřeni v rychlém automobilu?

Cestování automobilem je vzhledem k současné situaci na českých silnicích již opovážlivým hazardem se zdravím a životem svým a svých dětí. Statistiky počtu nehod, mrtvých a těžce zraněných jsou stále děsivější a tragické důsledky havárií zdaleka nenesou jen ti, kteří je svou bezohledností a pošetilostí zaviní. Neustále rostoucí počet aut mění města i jejich okolí v životu nebezpečná, hlučná a páchnoucí místa plná stresu a škodlivin. Velmi nezdravý je také nedostatek pohybu na čerstvém vzduchu, jehož je automobil příčinou. S ním už nepotřebujeme jít ani ten kousek cesty přes park na nádraží, na autobusovou zastávku, na nákup, do práce nebo sboru. Opravdu je křesťanské se na tomhle podílet?

Veřejná autobusová a vlaková doprava, v naší zemi až extrémně dostupná, je ve srovnání s automobilovým šílenstvím výrazně společenským, bezpečným a zdravým způsobem cestování. Osvobozením od neustálé technické i finanční péče o vozidlo je také mnohem pohodlnější, levnější a svobodnější. A pro ty, kteří uctívají Stvořitele nejen slavením soboty, ale také praktickým zájmem o Jeho přírodu, jak nám Bible ukládá od prvních stránek, je to také doprava nesrovnatelně přátelštější k našemu těžce zkoušenému životnímu prostředí. Chvála Bohu za veřejnou dopravu.

Autor: Tomáš Kábrt